Irbis v Jihlavě
Zoologická zahrada v Jihlavě začala s chovem irbisů v roce 1994. Tehdy byl do zoo přivezen samec Tess narozený v roce 1992 v Krefeldu. K němu se posléze připojila samice Jelena, narozená v roce 1992 v Helsinkách. V jihlavské zoo irbisové úspěšně vyvádějí své potomstvo.
Zastupitelský úřad Irbistánu v České republice přeje irbisům v Zoo Jihlava, ať žijí šťastně deset tisíc let !
Odchov irbisů v Jihlavě popsal na internových stránkách Zoo Jihlava vedoucí zoologického oddělení, ing. Jan Vašák:
"Jihlavská ZOO se zapojila do chovu irbisů 26.10. 1994, kdy sem byl importován samec Tess narozený 2.5.1992 v Krefeldu. K němu přibyla samice Jelena, která se narodila 8.6.1992 v Helsinkách. Tess se choval zpočátku poměrně agresivně, postupně si ale přivykl na nové prostředí a nyní se chová k ošetřovatelům kontaktně. Jelena byla po příchodu velmi plachá, proměnila se v agresivní zvíře.
Irbisi byli zpočátku krmeni převážně hovězím masem s kostí, které jsme střídali s králíky a kuřaty. Při nedostatku biologického krmení docházelo k zažívacím potížím, proto jsme začali krmit výhradně králíky. Zpočátku 1,5 - 2 králíci na kus a den, zvířata však občas nechávala zbytky. V zimě 1997-98 jsme přistoupili k úpravě množství krmné dávky. Vycházeli jsme i z informace předchozího chovatele, že naši irbisi nikdy nedostávali kuřata. Na jedno zvíře jsme tedy podávali 5x týdně pouze jednoho králíka o hmotnosti cca okolo 2 kg a 1x týdně asi 1-2 kg hovězího masa s kostí. Hovězí maso přijímali střídavě, nejvíce se nám osvědčilo podávání bederní páteře s dlouhým zádovým svalem (roštěnou). Po delší přestávce jsme opět podali kuřata, která beze zbytku sežrali. Krmnou dávku jsme opět upravili, 1x týdně místo králíka podáváme kuře, slepici, nebo část krůty.
První sexuální aktivity jsme pozorovali 15.3.96, další pokusy o páření mezi 24.-26.1.97. První úspěšné páření jsme pozorovali 14.1.1998, porodu jsme se ale nedočkali. 15.1. - 17.1.99 se irbisi velmi intenzivně pářili. V tomto období samec neustále pronásledoval samici po výběhu, výrazně se snížil příjem potravy. V březnu 99 bylo i přes hustou srst možné zjistit příznaky gravidity. Před očekávaným porodem jsme chtěli zvířata rozdělovat na noc, bohužel samice příliš nevyhledávala porodní box. Prostor jsme tedy nechali na noc spojený, nastlali jsme porodní box senem a doufali, že si samice najde nejvhodnější místo sama. V sobotu 24.4. se samice zdržovala ve výběhu v úkrytu a zrychleně dýchala. Irbisi byli puštěni domů již v 15 hod., nepodařilo se je však ve vnitřním prostoru rozdělit. Ráno 25.4.199 byla samice v porodním boxu a ozývalo se kňourání. Samec byl v druhém boxu. Zvířata jsme potom oddělili. Samici jsme krmnou dávku neupravovali, pouze jsme vynechali půst. 25. a 26. 4. box opustila a zaútočila na ošetřovatele, potravu nechala bez povšimnutí. 26.4. jsme u vchodu do boxu zahlédli jedno mládě. Od 29.4. se samice začala zdržovat častěji mimo porodní box, což nás vedlo k obavám, že mláďata prochladnou nebo nejsou dostatečně kojena. Při kontrole jsme zjistili, že mláďata jsou tři samičky a matka o mláďata pečuje. Matka snášela kontroly poměrně dobře, což nám umožnilo získat některé další poznatky. Mláďata otevřela oči mezi 3.5.-5.5. tedy v 9-11 dnech věku. Od 10.5. se začala nemotorně stavět na nohy. První prořezané řezáky jsme zaznamenali 22.5., špičáky potom 25.5. Mimo box byla koťata pozorována 2.6. Dne 6.6. jsme je poprvé viděli olizovat a žvýkat králičí svalovinu.
Stopy jejich zubů byly na králících patrné již o týden dříve. V tomto období jsme postupně začali zvyšovat krmnou dávku. Klasickým kočičím způsobem (t.j. ukusováním trháky) jsme je viděli přijímat kuřecí prsa a vnitřnosti i svalovinu králíka 14.6. První premolár se prořezal až 16.6. Koťata byla stále jistější, honila se po vnitřním prostoru a šplhala po pletivu. 21.6. jsme jedno kotě našli ležet na boku mimo box, snažilo se nohama odstrkovat. Při dalším ohledání jsme nezjistili žádné příznaky úrazu, bylo pravděpodobné, že spadlo z palandy a mohlo dojít k otřesu mozku. Náš veterinární lékař zavedl podpůrnou léčbu antibiotiky, kortikoidy, a vitaminy. Mládě nebylo schopné přijímat potravu, proto jsme jej odebrali. Ponechali jsme jej v pokojové teplotě a každé 4 hodiny krmili mlékem pro odchov štěňat Puppy milk. Stav se velmi rychle zlepšoval, v ranních hodinách již uteklo z dětské vaničky vystlané dekou a bránilo se škrábáním. Druhý den bylo vráceno k sourozencům. Další den (23.6.) pak s chutí přijalo králičí játra. Abychom zabránili dalším úrazům, podestýlali jsme vysokou vrstvou sena. Stlaní jsme ukončili, když mláďatům bylo 15 týdnů v té době bravurně skákala ve výběhu.
Koťata byla 17.5. a 9.6. odčervena pastou Banminth katze a 25.6. a 23.7. vakcinována proti panleukopenii. Kromě těchto zákroků jim byly 9.6. zavedeny mikročipy TROVAN.
Sněžní levharti jsou náročnější na podávání hodnotného bilogického krmiva. Vlastní odchov lze označit jako bezproblémový, osobně si myslím, že k němu velmi přispěla kvalitní krmná dávka, tvořená převážně králíky."
Zdroj: https://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=10&vybranyrok=&zobrazdetail=1&idclankunovinka=61#clanek61
***
V zoologické zahradě v Jihlavě se v červnu 2011 narodila dvě mláďata: